TARVER: V těžké váze se cítím lépe

I když už má Antonio Tarver dvaačtyřicet let, nemíní v žádném případě s boxem končit. Úspěchy sbíral v polotěžké váze, ale co nejčastěji mluví, že se chce prosadit i v nejtěžší váhové kategorii.

Jak se díváte po čase na své dvě porážky s Chadem Dawsonem?

„Myslím si, že v našem druhém zápase jsem měl zcela jistě navrch já. Budu neustále tvrdit, že jsem měl vyhrát, bohužel rozhodčí byli jiného názoru. Byl jsem tenkrát ve skvělé formě. V polotěžké váze mě už ubíjí to neustálé shazování. To mě stálo spoustu sil. I má žena mně před každým zápasem říkala, že jsem při shazování úplně někdo jiný, nemám šťávu a jsem zesláblý. Jsem si jistý, že těžká váha je pro mě ideální, což dokázal můj první souboj v ní, kdy jsem porazil Nagyho Aguileru. Cítil jsem se výborně.“

Nemyslíte si ale, že přechod najednou o dvě kategorie výš je pro vás až příliš velké sousto?

„Už nějakou dobu sleduji dění v těžké váze. Řeknu vám, že kromě bratrů Kličkových a Davida Hayeho v ní nejsou žádné hvězdy. Zvláště jestli jde o Spojené státy americké. A Amerika svou hvězdu v této váze potřebuje! Pamatujete si, jak velký zájem vyvolal „výlet“ Roya Jonesa juniora do této kategorie? Snad moji výzvu k zápasu přijme některý ze šampionů a dá mi šanci se s ním utkat o pás mistra světa. Myslím si, že mám ve dvaačtyřiceti letech pořád co ukázat. Pevně věřím, že bych je mohl i porazit. Jsem pořád schopen nadále boxovat na nejvyšší úrovni, pokud budu k boxu přistupovat jako doposud. Samozřejmě že jsem občas i prohrál, ale nikdy to nebylo před limitem. Fanoušci tvrdí, že jsem šílený, pokud chci boxovat těžkou váhu, ale já sním o zápase s Daviem Hayem a divím se mu, že mi ještě nezavolal. Dal bych mu šanci se představit na americké půdě.“

Vy mluvíte o své budoucnosti, ale po druhé porážce od Dawsona jste uvažoval, že se s boxem nadobro rozloučíte…

„Ano uvažoval jsem o tom. Ale také jsem už hovořil, že v tomto duelu jsem neprohrál. Sudí asi bodovali úplně jiný zápas. Ani jednou mě pořádně netrefil. Myslím si, že rozhodla politika, které je v boxu stále hodně. Rozhodčí a komentátoři televizní stanice mě vůbec nešetřili. Byl jsem přes čtyři roky mistrem světa, s pýchou jsem reprezentoval svou vlast, ale oni tohle všechno měli někde… Rozhodli, že je načase udělat hvězdu z Dawsona, a proto všechno skončilo tak, jak chtěli oni. Ano, myslel jsem na boxerský „důchod“, ale po zhlédnutí tohoto zápasu ze záznamu, jsem viděl celkově jiný průběh duelu. Ten pravdivý.“

A jak nám tedy vysvětlíte vaši porážku s Hopkinsem?

„Byla to opravdu smolná noc v mé kariéře a můj soupeř byl prostě skvělý. Ale on sám ví, že se mnou nebylo něco v pořádku, a proto už nikdy nesvolil k odvetě. Věděl, že podruhé by už neměl šanci. Nadále ale věřím, že pokud na nabídku kývne, bude to jeden z nejlepších zápasů novodobé historie. Bohužel se mi Hopkins od té doby vyhýbá.“

Kdo je podle vás nejlepší současná polotěžká váha?

„Do zápasu s Hopkinsem jsem měl za nejlepšího boxera této kategorie Jeana Pascala, mistra světa WBC. No co, asi Pascal zrovna neměl svůj den, a nebo se s Hopkinsem musí nadále v této váze i přes jeho věk počítat.“