Review 12. - 19. 12. 2010

Review

Šampión IBO/WBC light heavyweight Jean Pascal (26-1-1, 16 KO)obhájil své pásy díky Majority Draw – nebo-li většinové remíze proti vyzyvateli, kterým byl Bernardem „The Executioner“ Hopkinsem (51-5-2, 32 KO). Pascal knocdownoval Hopkinse ned v 1. kole, dobře trefenou pravačkou na ucho. Pascal začal tak, jak se čekalo, tvrdě tlačil a snažiln se rozhodnout v úvodních kolech. Hned ve 3. kole  trefil Hopkinse levým hákem a ten šel do knockdownu podruhé. Ale to by nebyl Bernard, aby se složil. Od 4. kola začal brát otěže zápasu do svých on, na konci tohoto kola Pascal udeřil do zátylku Hopkinse (pro následná pozápasová obvinění Hopkinse z nečistých úderů). Kola 7., 8., 9. a 10. byla koncertem Hopkinse, diktoval tempo, ovládal zápas a jeho pravačka vyučovala Pascala. Ten vypadal jako mnoho dalších protivníků Hopkinse, kteří měli dobrý začátek, ale konec hodně špatný. V 11. kole přišly výměny toe-to-toe, ale opět Hopkins byl o kus rychlejší a hlavně přesnější. Následné 12. kolo je dalším kandidátem na Round of the Year – oba ukázali srdce a touhu vyhrát, Pascal z počátku, Hopkins konec, tak jako vždy- Pascala aby zachránil své pásy, Hopkins pro to, aby vstoupil do dějin… A přišlo rozhodnutí – 114-112 pro Hopkinse, 113-113, 114-114. Tím pádem zůstaly pásy Pascalovi. Hopkins po zápase sdělil „Vždyť jsem ho zbil, on jen držel. Ale no tak, tohle není správný, jsem už starý muž, tohle fakt není správný. Hodně borců z Států nechce boxovat mimo USA, kvůli takovýmle rozhodnutím! Předvedl jsem slušný výkon!“. Pascal sdělil „Tohle nebyl můj nejlepší výkon, to víte, ale Hopkána boxuje strašně nečistě a špinavě(sic!). Je to tuhý boxer. Jestli chce rematch – tak kdykoli“. Valná většina komentátorů se shoduje na tím, že rematch by měl být jasný a že tento zápas jim připomíná zápas Hopkinse z roku 1994 se Segundou Mercadem. V rematchi z jara 1995 již Hopkins zazářil. Je velmi pravděpodobné, co řekl promotér Hopkinse, že podají protest k WBC a ta nařídí rematch, neboť již mluvili s šéfem WBC Suleimanem. Zároveň ale zapomínají na fakt, že Pascal je teď smluvně vázán k odvetě s Dawsonem…

WBO cruiserweight pás obhájil popáté Marco „Käpt´n“ Huck (31-1, 23 KO), poprvé porazil  Denise Lebeděva (21-1, 16 KO) na body. Zápas jsem viděl od 3. kola. A na úvod musím říct, klasický Sauerland. Z počátku si oba borci vyměnili pořádně tvrdé údery, Huck své klasické pravačky, tvrdé a přesné, Lebeděv, který je southpaw, kontroval hodně na tělo. Ve 4. kole dobře trefil Hucka na spodky a ten měl problémy. Po zápase sdělil, že mu Lebeděv zlomil žebra. Celý zápas se odvíjel tak, že Lebeděv tlačil, pracoval a Huck občas kontroval pravačkou. Huck vypadal jako větší a pomalejší verze Artura Abrahama. Lebeděv ukázal mnoho ze svého boxerského umu, hlavně skvělé duckingy. Jinak moc nechápu, proč po 7. kole, kdy Huck vypadal fakt zle, přestal pracovat na spodcích a začal se hnát za levým hákem. To byla velká škoda. Do 9. kola měl Lebeděv zápas spod kontrolou. Ale 10. kolo patřilo Huckovi, který se zvedl a dobře trefoval opět pravačkou. V 11. a ve 12. kole Lebeděv tlačil, snažil se s tím něco udělat, ale Huck kontroloval duel, nepouštěl se do výměn a občas dal pravačku. Ihned po zápas vlítl do ringu papa Sauerland a bylo jasno, Huck obešel ještě před vyhlášením bodů všechny 4 rohy a všichni věděli jak to dopadne. Nakonec z toho bylo těsné SD. 115-113, 115-113 pro Hucka, 116-112 pro Lebeděva. Osobně se mi zdálo spíše to Lebeděvovo vypovídající víc, ale jak jsem psal včera, jestli chcete odvést titul z Reichu, musíte domácího alespoň jednou dostat do knocdownu, lépe ještě sestřelit…

Jak jsem včera psal, ukázala se také celá plejáda mladých či nadějných boxerů z heavyweight divize. Nejprve na večeru v Německu se po sobě utkali: neporažený Alexander Povetkin (21-0, 15 KO)  porazil v duelu na 10 kol Nicolaie „Stone Man“ Firtha (19-8-1, 8 KO) na body, 3:0 98-92, 100-90, 99-91. Povetkin diktoval celý zápas, ale Firth se ukázal jako solidní držák. Po zápase sdělil Povetkin, že psi pravděpodobně zlomil v 1. kole ruku. Před ním boxovali další 2 naděje, neporažený bulharský bijec Kubrat „Cobra“ Pulev (10-0, 5 KO) si to na 8 kol rozdal s italským matadorem ringu Paolo „Gladiátor“ Vidozem (26-10, 15 KO), kterého také porazil naprosto jasně na body 3:0, 3x 80-72; no a ještě před ním se po roční pauze zaviněné těžkým onemocněním (mám pocit rakovina) se vrátil do ringu italský boxer Francesco Pianeta (21-0-1, 13 KO), který se střetnul s Mike „Jinx“ Middletonem (13-20-1, 5 KO), kterého zdevastoval ihned v 1. kole po 70 vteřinách po těžkém levém háku na tělo. Pianeta si Vysloužil standing ovation nejen díky výkonu, ale i díky tomu, že porazil rakovinu. Uvidíme, zda se nerodí nový Lance Armstrong.

Na večeru v Kanadě se představila další naděje, tentokrát neporažený Brit Tyson Fury (13-0, 9 KO), který vyboxoval se zkušeným Zackem Pagem (21-33-2, 7 KO) celých vypsaných 8 kol a vyhrál přesvědčivě 3:0, 3x 80-72. Page ale nebyl po celý zápas v nějakém větším nebezpečí, spíše nestačil technicky.

Na stejném večeru se ukázal také Paulie Malignaggi (28-4 6KO), který debutoval poprvé ve welterweight a také u Golden Boy Promotion, a to úspěšně, když v 6. kole sundal bývalého světového Michaela Lozado (36-7-1 29KO).

Erik “Terrible” Morales (51-6, 35 KO) zvítězil UD a obhájil svůj WBC Silver light welterweight pás nad Francisco Lorenzem (35-9, 16 KO). Lorenzo tlačil pocelý zápas, ale Morales, který byl vyšší dával těžké údery po celý zápas. Morales trefil Lorenza v 5. kole  pravačkou do knocdownu. Oba dva veteráni ukázali krásný match plný výměn, ale Morales byl o kus lepší – celkově 3:0, 116-111, 114-113, 115-112.

Bývalý šamión Jorge Arce (56-6-2, 43 KO) zvítězil v 1. kole TKO nad Adolfo Ramosem (16-11-1, 10 KO). Arce knockdownoval Ramose brzy po tvrdé pravačce na hlavu a následné palbě úderů už Ramos neodolal. Arce  nyní chce za soupeře WBO super bantamweight šampiona Wilfredo Vazquez Jr.

[…]