Ohlédnutí za UFC 185

UFC 185 se po zápasové stránce bezesporu vydařilo na maximum. Na hlavní startovce jsme mohli sledovat zrod dvou nových hvězd šampionského kalibru - a předzápasy rozhodně nenudily, neboť všech sedm předzápasů skončilo před časovým limitem. Komerčně to nicméně až takový úspěch nebyl: Turnaj sice přilákal velmi solidních 17 160 diváků, ale na vstupném se vybralo jen 2,15 milionu dolarů - což je ze tří turnajů pořádaných v minulosti v Dallasu zatím nejméně. PPV prodeje sice zatím neznáme, ale podle Google Trendů mělo UFC 185 výrazně méně hledání, než nedávné UFC 184 s Rondou Rousey. Předzápasy se navíc kvůli kolizi s basketballem přesouvaly na kanál FX, i tak ale udělaly těsně přes milion diváků - ačkoli se to samozřejmě špatně porovnává s trendy na Fox Sports 1. Pro UFC marketing je také nepříjemná výměna na pozici šampiona lehké váhy, neboť Anthony Pettis byl jako osobnost rozhodně prodejnější než víceméně neznámá komodita Rafael dos Anjos. Naopak nová šampionka Joanna Jedrzejczyk je sice neznámá podobně jako dosavadní šampionka Esparza, jde ale o větší osobnost a navíc může významně pomoci expanzi UFC do Polska, takže změna šampionky v ženské 115 lb váze pro UFC takový problém není. Jak to tedy vypadalo v jednotlivých zápasech? Novým šampionem lehké váhy se po naprosto dominantním výkonu stal Rafael dos Anjos . Už Gilbert Melendez (a dříve také Clay Guida) naznačil jaký plán na Pettise platí: zkrátka mu nedat prostor. Až dos Anjos ale tento plán dokázal zrealizovat na 100% během pěti kol a přesvědčivým způsobem zvítězil v každém kole. Dos Anjos jel pět kol v ukrutném tempu a na konci nebyl prakticky ani zadýchaný - výkon o to působivější, že si RDA tři týdny před zápasem natrhl MCL v koleni a zvažoval i zrušení zápasu. Naštěstí je MCL lehčí zranění a ačkoli tři týdny nemohl pořádně cvičit fyzičku ani kopy, v zápase už byl v plné formě. Jeho forma byla vlastně natolik působivá, že ho teď celá řada fanoušků podezřívá z dopingu. Svůj podíl na tom jistě může mít skutečnost, že Rafael dos Anjos trumfnul nedávné vítězství Robbie Lawlera. Zatímco Lawler si prošel na stará kolena oživením své kariéry a k titulu došel po 14 zápasech, RDA absolvoval v UFC dokonce 18 zápasů, než se stal skutečně všestranným zabijákem bez zjevných slabin a dokráčel k titulu - a ještě pochopitelně obdržel bonus za zápas večera. Dos Anjos se stal celkem 11. šampionem z Brazílie, je však vůbec prvním Brazilcem co získal titul lehké váhy. Dalo by se ovšem říci, že v zápase s Pettisem šel štěstí hodně naproti: Pettis později přiznal, že ho RDA parádně trefil hned prvním úderem zápasu který Pettisovi vyřadil z provozu pravé oko a Pettis tak pět kol absolvoval z jedné strany oslepený. To samozřejmě vyvolalo jisté diskuze o úloze cornermanů, protože během přenosu Pettis před posledním kole trenérovi Duke Roufusovi přiznává, že na jedno oko nevidí, ten ho ale pošle bojovat dál (s tím že potřebuje KO). Na jednu stranu situace v MMA zcela běžná - corner stoppage k vidění skutečně moc nejsou, na druhé straně je to ale trošku složitější: jednak má zrovna Roufusův tým na kontě nedávnou smrt mladého kickboxera a jednak je pravdou, že kdyby Pettis tu samou informaci sdělil rozhodčímu či lékaři, byl by zápas okamžitě ukončen. Takhle mu to vyneslo jen pětikolovou demolici, otřes mozku a 7 stehů. O dva dny později navíc přibyla informace o zlomené lícní kosti (tedy podobně jako Koscheck v zápase s GSP) Karty do budoucna jsou poměrně jasně rozdané: Anthony Pettis už zná svou slabinu a má na čem pracovat během doby kdy se bude snažit dostat se zpět k titulovému zápasu. A Rafaela dos Anjose čeká první obhajoba proti budoucímu vítězi zápasu Donald Cerrone vs. Khabib Nurmagomedov. Pochopitelně, je to právě Nurmagomedov komu se tímto zápasem obrovsky zvedl kredit. Nurmagomedov je totiž poslední borec, který dos Anjose dokázal porazit - loni v dubnu. Kvůli zranění však Nurmagomedov od té doby nebojoval, dos Anjos naopak zvládl vyhrát čtyři zápasy proti výborným soupeřům (Pettis, Henderson, Diaz, High). Právě Nurmagomedov se také k tomuto tématu postaral o řadu veselých výkřiků na Twitteru: „Já jsem všem říkal, že RDA Pettise rozdrtí. Teď by to chtělo vyrobit trička "Khabib Knows"“ (narážka na tričko Jona Jonese "Bones knows") „Gratuluji RDA a celé Brazílii k pásu. Vážně si to zasloužíš. Zapracuj na svém zápase. Jdu si pro pás!!“ „První pás míří do Evropy. Do konce roku tam budou dva!“ (narážka na Joannu Jedrzejczyk) „Pokud chcete být šampiony, nechoďte na párty, jděte do gymu hoši :)“ (narážka na Pettise a Cerroneho) „Je to vážně vtipné. Cowboy je podvodník. Nemyslím si, že by byl vážně kovboj, je to jen podvod. On pořád jen chlastá a kalí. Není opravdový kovboj. Já jsem skutečně kovboj. Žiju v horách. Trénuju celý život. Zápasím s medvědy. Já jsem opravdový kovboj. On je jen opilec. Já jsem 100% dagestánský kovboj.“ (k souboji s Cerronem) „Říkal jsem vám, že není skutečný šampion. Říkal jsem vám, že ho Dos Anjos dokáže porazit, já ho dokážu porazit a dost dalších bojovníků ho taky dokáže porazit. Ale Dana White říkal, že je králem pound-4-pound, jeden z nejlepších vůbec. Jeho trenéři říkali, že je Mayweatherem MMA. Já si myslím, že to byl jen vtip. Teď snad každý chápe kdo je kdo. A on se může vrátit do předzápasů.“ Mimochodem, hodně smutný z Pettisovy prohry byl i syn Dana Whitea, velký fanoušek Pettise - Dana White po zápase uvedl, že jeho syn brečí někde u Pettise v šatně :) Ještě působivější zisk titulu předvedla neporažená polská bojovnice Joanna Jedrzejczyk . Ta si už během přípravy velmi věřila a předem hlásila, že Esparzy zápasení nebude problém, neboť na protiporazové obraně Joanna zapracovala. Esparza se omezovala jen na konstatování, že by svůj titul ráda obhajovala dvakrát třikrát do roka a pak už se vedla jen polemika o tom, kdo se bojí (Joanna tvrdila, že Carle vidí v očích strach, Carla naopak tvrdila, že doufá, že si to Joanna myslí). Právě protiporazová obrana byla nakonec pro průběh zápasu naprosto zásadní. Esparza (která nastoupila příznačně jako první žena v zápasnickém singletu) nebyla takticky příliš dobře připravena a zkusila si porazy vynucovat bez přípravy. Na to ovšem Joanna připravena byla a v úvodních pokusech dovolila Carle dokončit jen jediný poraz po kterém jí ze země stejně okamžitě utekla. Carla se tedy zápasnicky neprosadila - a tím se bez plánu B dostala do světa muay-thai šampionky Joanny. Carla pro ní v postoji nebyla vůbec žádnou konkurencí a Jonna jí během dvou kol naprosto rozstřílela takovým způsobem, že se i po tomto zápase diskutovalo o tom, jestli to náhodou cornermani neměli zastavit trošku dřív, protože to už bylo hodně jednostranné. Joanna Jedrzejczyk (9-0 MMA, 3-0 UFC) se tedy stala novou šampionkou ženské 115 lb. (slámové) váhy a i ona obdržela bonus za zápas večera. Zahraniční novináři mají celkem radost - Joanna, s jejímž příjmením mají v USA pochopitelně velké problémy, už totiž před turnajem žertem naznačovala, že jí po UFC 185 budou moci říkat Joanna šampionka a tak se toho teď všichni drží a zjednodušují si život :) Joanna je historicky samozřejmě vůbec první Polskou bojovnicí/bojovníkem s titulem z velké organizace (i UFC) a je také teprve vůbec třetím evropským šampionem UFC. Před ní něco podobného dokázali jen Bas Rutten (Holandsko) a Andrei Arlovski (Bělorusko), oba v těžké váze. Vzhledem k tomu, že už za necelý měsíc čeká UFC debut v Polsku je načasování pro Polskou šampionku ideální - tedy téměř. Sama Joanna totiž okamžitě vznesla žádost aby mohla obhajovat svůj titul před domácím publikem, UFC to ale prakticky obratem zavrhlo: Joanna zkrátka nemá vhodnou vyzyvatelku a měsíc je málo času na přípravu. Joanna tedy bude pravděpodobně na tomto turnaji působit jen jako ambasadorka. Mezi nejnadějnější vyzyvatelky teď samozřejmě patří Claudia Gadelha s kterou Joanna nedávno získala velmi těsné (a velmi sporné) bodové vítězství. Johnny Hendricks zvládl na UFC 185 jak svůj zápas s váhou (a to i bez pomoci Mike Dolceho - zkrátka se jen víc zaměřil na svůj životní styl aby tak nenabobtnal mezi zápasy) tak zápas s Mattem Brownem který byl na tento turnaj převelen z hlavního zápasu večera na UFC Fight Night 60. Hendricks se mimo pěsťovek vrátil stylisticky také k zápasení což byla takticky velmi dobrá volba a vcelku hladce Browna ukočíroval na zemi. Řada fanoušků to dokonce označuje za jednostrannou demolici, pravdou ale je, že dokud byl zápas v postoji, měl Brown rozhodně své momenty a chvílemi Hendricksovi i zatápěl. Díky zemařině byl ale rozdíl jasný a Brown se na zemi ocitl celkem devětkrát (z deseti porazů Hendrickse). Brown sice před zápasem doufal, že by mu výhra nad Hendricksem mohla vynést titulový zápas, namísto toho ale tento fight ukázal na jisté stylistické nedostatky se kterými se mu mezi zápasnicky zdatnou elitu velterové váhy bude pronikat jen stěží. Na druhou stranu: Matt Brown i teď hluboko v srdci věří, že má na to být šampionem a hodlá o to nadále usilovat a nesmířit se s rolí populárního akčního bojovníka. Titulový zápas však tato výhra pravděpodobně vynese Johnny Hendricksovi. Ten už naznačil že se svým výkonem z UFC 185 sice není příliš spokojen, ale že si nyní počká na výsledek zápasu Lawler vs. MacDonald a rád by o titul proti vítězi. Podobně vlažný je k tomuto ovšem Dana White. I on přiznal, že ho výhra Hendrickse na UFC 185 nijak neoslnila a ačkoli vpodstatě uznává Hendrickse jako vyzyvatele, naznačil, že se mu Hendricksův plán čekat tři měsíce moc nelíbí: Všichni prý víme, jak takové vyčkávání často končí a DW by zkrátka radši, kdyby Hendricks v mezičase vzal ještě nějaký zápas. V tomto směru se nejvíc angažuje Tyron Woodley který DW a Joe Silvu bombarduje žádostmi o zápas s Hendricksem. K tomuto fightu se vážou ještě tři menší zajímavosti: Především - v zázemí se s Pettisovým týmem pohyboval také Ben Askren, šampion One FC a opět trochu prudil do UFC s tím, že se mu Hendricks vyhýbá (například mu klepal na šatnu :). Zadruhé: Matt Brown by byl pro výrazně tvrdší postihy dopingu - představoval by si prý ideálně stopky na pět let. A zatřetí: Matt Brown, přezdívaný „Immortal“ (nesmrtelný) si pro UFC 185 nechal složit vlastní nástupovku od Jamey Jasty (z metalové kapely Hatebreed). UFC mu použití této nástupovky ale zamítlo (prý si nepřejí být spojováni s názvem kapely Hatebreed), ačkoli šlo o sólový projekt frontmena Jasty pod názvem Jasta. Jde v poslední době již o druhou vetovanou nástupovku (UFC zamítlo vlastní píseň také Andersonovi Silvovi při návratovém zápase s Diazem). Alistair Overeem (39-14 MMA, 4-3 UFC) dle očekávání takticky zvládl zápas s Royem Nelsonem (20-11 MMA, 7-7 UFC) a otevřel si tak dveře k dalším zajímavým zápasům, nebylo to ale úplně bez varovných signálů. Ačkoli byl Overeem daleko pohylivější a bodoval rozmanitými útoky zdálky, přece jen se neubránil tomu, aby ho Nelson několikrát zahnal do úzkých u klece a v úplném závěru zápasu se dokonce i poroučel k zemi po zvlášť vydařené Nelsonově levačce. Stále však platí jednoduchý vzorec: Overeem si pohlídal Nelsonovu pravačku a Nelson ho neukončil pumelicí v prvním kole - takže prohrál. Nelson má totiž v zápasech které se dostaly ven z prvního kola bilanci 1-7. Huntovo KO se na Nelsonovi ale nijak nepodepsalo a proti Overeemovi opět vydržel strašlivé věci, především pak řadu kolen na bradu. V tuto chvíli je ale Nelson extrémně jednodimenzionální a představuje tak klasického gatekeepera: Kdo se na jeho pravačku nedokáže připravit, nemá mezi elitou co dělat. Overeemovo vítězství otevřelo cestu k dlouho očekávanému zápasu Junior dos Santos vs. Overeem který je teď zřejmě na programu dne: Overeem už naznačil, že by o něj měl zájem - a také Dana White by tenhle fight rád, takže mu pravděpodobně nestojí nic v cestě (s výjimkou zdravotního stavu dos Santose). Henryho Cejuda (8-0 MMA, 2-0 UFC) podobně jako Johnny Hendrickse čekaly hned dva zápasy: Ten s vahou a ten se soupeřem Chrisem Cariasem (17-7 MMA, 7-5 UFC). V Cejudově případě byl ale důraz na váhu ještě mnohem větší: Cejudo už totiž v muší váze několikrát nenavážil (v UFC i mimo něj) a UFC ho předchozí zápas donutilo absolvovat v bantamu načež je Cejudo uprosil, že to chce do muší ještě jednou zkusit. Obklopil se novým týmem, odřízl se od světa a začal se důkladně připravovat - což bylo nutné, protože Cariaso už předem hlásil, že jestli Cejudo neudělá váhu, žádný zápas se konat nebude. Jenže Cejudovi se změna přístupu vyplatila, váhu zvládl snad poprvé naprosto v pohodě a v kleci pak předvedl naprosto fantastický výkon při kterém hladce porazil bývalého vyzyvatele Cariasa kombinací svého zápasu a možná až nečekaně kvalitního boxu. Olympijský medailista Cejudo tak do muší váhy naskakuje rovnou do světové desítky a většina insiderů se shoduje, že vzhledem k jeho statusu zlatého olympionika a neporaženého MMA bijce bude jeho cesta k titulu velmi krátká: Pravděpodobně by mu měl stačit ještě jeden zápas s TOP 10 soupeřem a pak už může jít o titul. Volný je v tuto chvíli především grappler Jussier Formiga da Silva který nedávno z titulových závodů vyřadil Zacha Makovskyho (a Cariasa už také porazil) a je velmi pravděpodobné, že právě on bude příštím soupeřem pro Cejuda. Sám Cejudo má mexické kořeny a tak by si příští zápas rád dal na červnovém UFC 188 v Mexiku - a Formiga už se ozval že by Cejudovi rád čelil právě tam. Malá zajímavost: Cejudo by byl ohledně dopingu ještě přísnější než Matt Brown: Podle Cejuda jde u dopingu doslova o život (soupeřů) a tak by rád za doping viděl doživotní zákaz zápasení. V souboji Ross Pearson (17-8 MMA, 9-5 UFC) a Sam Stout (20-11-1 MMA, 9-10 UFC) se Pearson vrátil působivým způsobem do hry poté co drtivým levým hákem v druhém kole vypnul svého soupeře a obdržel KO bonus za výkon večera. Pro Pearsona šlo o důležitou výhru která ho vrací do světové pětadvacítky - a umožní mu pokračovat v zápasení na té nejvyšší úrovni. Pearon posléze uvedl, že kdyby tento zápas nevyhrál, byl by donucen hodně přemýšlet nad svou rolí v UFC a nad směrem kterým se ubírá jeho kariéra (po nedávné překvapivé prohře s Al Iaquintou). Zápas Pearson nicméně vyhrál, vypadal při tom docela slušně, nadále myslí na titul a rozhodně patří mezi největší knockoutéry lehké divize. Stout je naopak jedním z vůbec nejprověřenějších borců v UFC a má zde odbojováno už 19 zápasů, jeho výkonnost jde ale víceméně setrvale spíše směrem dolů a to i přesto, že je mu teprve třicet let. Od ledna 2012 ale Stout v osmi zápasech neustále střídá výhry s prohrami a teď prohrál hned dva zápasy v řadě (vůbec jeho první prohry KO) a jeho UFC kariéra se tedy možná chýlí ke konci. Elias Theodorou (11-0 MMA, 3-0 UFC) zůstává po zápase s Rogerem Narvaezem (7-2 MMA, 1-2 UFC) stále neporažen - a jakožto model je i majitelem nejhezčí kštice v UFC :) K výhře nad Narvaezem každopádně použil svou největší devizu: parádní fyzičku s kterou Narvaeze prostě postupně utahal. V závěru druhého kola navíc Narvaezovi jedním z kopů zlomil předloktí a  pak už následoval TKO úderový finiš kterým Narvaezovi uštědřil první porážku na domácí půdě v Texasu. Výborným výkonem se blýskl také Beneil Dariush (10-1 MMA, 4-1 UFC), tréninkový partner Rafaela dos Anjose. Zápas s Daronem Cruickshankem Dariush ovládal a v druhém kole také ukončil RNC poté co Cruickhankovi pěkně nakopal žebra a Cruickshank zkoušel štěstí na zemi. Dariush se letos cítí ve výborné formě a zmínil, že právě letos se chce dostat do TOP 10. Je si ale vědom svých nedostatků: Odhaduje, že do životní formy mu prý ještě chybí zhruba dvacet zápasů. Také ale zmínil, že proti novému šampionovi Dos Anjosovi by zápas nikdy nevzal, je to prý jeho kamarád a jejich tréninky jsou hodně brutální rubané. Dariush byl také oceněn bonusem za výkon večera. Zato Cruickshankovi večer vůbec nevyšel. Jednak měl problémy s vážením (157,5 první pokus, 157 také neúspěšný druhý pokus, takže Dariush dostal 20% Cruickshankova platu) a jednak se nechal zdolat ve své vlastní disciplíně - v kopech. Cruickshank byl vždy považován za kreativního kopáče, ale poslední dobou změnil svůj styl a teď je to takové nemastné neslané. Asi nejméně zábavný zápas večera patřil těžkým vahám. Jared Rosholt (12-2 MMA, 4-1 UFC) si souboj s Joshem Copelandem (9-2 MMA, 0-2 UFC) zápasnicky pohlídal a ve třetím kole Copelanda ukončil GNP. Získal tak vůbec první stopku své UFC kariéry (kvůli svému hodně kontrolnímu zápasnickému stylu). Ten není příliš koukatelný, ale vyplácí se: Rosholt schytává v průměru jen 0,99 podstatných zásahů za minutu a je tak nejméně mláceným borcem UFC historie. Copeland byl naopak poprvé v kariéře knockoutován. Zápas byl možná vlažnější také z toho důvodu, že Rosholt a Copeland jsou bývalími tréninkovými partnery: a Rosholt už naznačil, že by s Copelandem i po tomto zápase v budoucnu rád znovu trénoval. V jednom z rozhovorů také zmínil, že rozhodně nedodržel 60 denní stopku kterou dostal od Texaské komise po posledním zápase (KO obdržené od Oliynika) a začal trénovat hned několik dní po turnaji. Bratři Pettisovi si UFC 185 za rámeček bezpečně nedají. Anthony přišel o titul a Sergio Pettis (12-2 MMA, 3-2 UFC) si nechal hodně radikálním způsobem zaseknout svůj hype train. Souboj s Ryanem Benoitem (8-3 MMA, 1-1 UFC) měl plně pod kontrolou - do chvíle než Benoit v druhém kole prostřelil jeho obranu, Sergia nepodržela brada a byl rázem konec zápasu. Opět se tedy ukázalo, že Sergio je sice technicky velmi zdatný, v obraně ale má jisté mezery a úderově příliš nevydrží. Debut v muší váze tedy neúspěšný. Hodně pozornosti na sebe pak strhla závěrečná situace: Po odmávání zápasu ještě rozjetý Benoit naprosto očividně nakopl Pettise do zadku (asi kvůli tomu, že se obečně čekalo, že si ani neškrtne). Joe Rogan za to Benoita v pozápasovém rozhovoru pěkně griloval, ale Benoit se okamžitě omlouval na všechny strany a lítost nad celým incidentem vyjadřoval i několik dní po zápase. Žádné dohry to ovšem mít nebude, Dana White potvrdil, že podle něj o nic nešlo a UFC z toho nic vyvozovat nebude. Irský nováček Joseph Duffy (13-1 MMA, 1-0 UFC) předvedl přesně to co se od něj očekávalo a zcela hladce smázl soupeře Jake Lindseyho (9-6 MMA, 0-3 UFC), jenž zkrátka není UFC kalibr. Do UFC přišel s neporažen s devíti výhrami, teď tři zápasy v řadě prohrál. Místo Lindseye měl původně nastoupit Vagner Rocha, jenž by pro Duffyho byl nepochybně větší výzvou, ale Duffy se tak alespoň působivě ukázal UFC publiku. Je totiž znám předdvším jako přemožitel Conora McGregora. Každopádně Duffy vypadal výborně, posedmé v kariéře zvládl zápas ukončit pod dvě minuty prvního kola a dvanáct ze třinácti výher v kariéře má před časovým limitem. Jestli bude v UFC pokračovat v lehké nebo pérové váze zatím neví, ale McGregora porazil před cca 1600 dny arm trianglem za 38 vteřin :) V zahajovacím zápase večera si kickboxerka Germaine de Randamie (5-3 MMA, 2-1 UFC) celkem hladce poradila s výrazně méně technickou a mladší bojovnicí Larissou Pacheco (10-2 MMA, 0-2 UFC). Pacheco stejně jako Lindsey přišla do UFC neporažená, ale od té doby všechny zápasy prohrála a stejně jako Lindsey utrpěla první KO kariéry. Navíc podobně jako Narvaez skončila se zlomeným předloktím po jednom z kopů de Randamie která si připsala první TKO po více než čtyřech letech. Zajímavé statistiky: Sázkoví favorité si vedli přiměřeně. 8 zápasů vyhráli, 4 prohráli. Zato domácí zcela vybouchli: Američané prohráli ve všech šesti zápasech se zahraničními soupeři (doufejme, že to zítra na Bitvě roku nebude podobné). Celkový čas 12 zápasů byl 2:11:20 UFC 185 bylo prvním turnajem od UFC 46 v roce 2004 na kterém došlo ke změně vlastnictví hned u dvou titulů. Na UFC 46 získali tituly Vitor Belfort a B.J. Penn. UFC 185 bylo třetím turnajem v řadě na kterém UFC neudělilo žádný bonus za zápas večera. Místo toho rozdalo čtyři bonusy za výkon večera. Texaská komise před tímto turnajem neprováděla žádné náhodné dopingové testy. Dos Anjos získal 13. výhru v lehké váze a dorovnal tak Jima Millera. Před ním jsou jen Tibau (16) a Cerrone (14). V posledních deseti zápasech má nyní bilanci 9-1, prohrál jen s Nurmagomedovem. Šest z posledních osmi výher má na body. Pettis přišel o pětizápasovou vítěznou sérii a prohrál poprvé od června 2011. Všechny tři porážky v kariéře má na body. Jen dva z šampionů (Petits je teď jedním z nich) přitom nedokázali obhájit více než jednou. Pettis dostal celkem 90 podstatných zásahů: rekord UFC/WEC kariéry. Rekord proti Pettisovi doposud držel Benson Henderson z WEC 53: 38 zásahů. Do těla to bylo 27-11 pro RDA, na nohy 19-5, v klinči 11-1. Na zemi 21-0 pro RDA. RDA si stanovil nový osobák: devět úspěšných porazů z deseti pokusů. Doposud měl rekord 6 ze zápasu s Njokuanim. Pettis se v dvou UFC porážkách ocitl na zemi celkem 14 (pět porazů mu dal Clay Guida). Naopak v pěti vítězných UFC zápasech byl Pettis na zemi dohromady jen čtyřikrát. Brazílie má v tuto chvíli v UFC tři šampiony. José Aldo má titul pérové váhy, Werdum má dočasný titul těžké váhy. Belfot a Barao mají naplánované titulové zápasy. Joanna Jedrzejczyk se stala první Polskou UFC šampionkou historie a teprve třetím šampionem UFC evropského původu. Je také devátým šampionem jež dokázal získat titul s profibilancí bez porážky. Joanna je první bojovnicí která v UFC vyhrála ve slámové váze 3 zápasy. Proti Esparze Joanna za 9:17 ubránila celkem 16 porazů. V prvním kole Espraza uspěla jednou v devíti pokusech, v druhém už neuspěla ani jednou. V předchozím souboji s Claudií Gadelhou se přitom Joanna ocitla na zemi celkem sedmkrát. Carla Esparza přišla o sérii pětí výher v řadě a prohrála poprvé od roku 2011. Byla také vůbec poprvé v kariéře knockoutována. Joanna přestřílela Carlu o 49 podstatných úderů a měla 50% přesnost. Esparza měla 4 zásahy s přesností 18%. Joanna potřebovala k výhře v druhém kole přesně 50 podstatných zásahů na hlavu. Johnny Hendricks uspěl devíti porazy a dorovnal tak s 54 porazy v UFC Claye Guidu na pátém místě celkově. Čtvrtý Edgar má o dva víc. Ve velterové váze je nyní Hendricks druhý, vede GSP (87). Hendricks přestřílel Browna o 46 úderů. Nejlépe se mu vedlo v druhém kole: 42-9. Hendricksových posledních pět zápasů skončilo na body. To je nejdelší série bez finiše v jeho kariéře. Alistair Overeem vyhrál na body teprve počtvrté v kariéře - ve které má už 53 zápasů. Overeem měl zásahovou přesnost v podstatných úderech 73% - sedmý nejpřesnější zápas v historii UFC. Celkově je jeho přesnost 74,5% a je tak vůbec nejpřesnějším borcem v těžké váze i obecně v UFC. Overeem je navíc i hodně aktivní - za minutu boduje v průměru 5,08 údery, což je druhý nejlepší výkon za Velasquezem (6,21). Overeem je také výborný obrannář (1,61 obdržených zásahů za minutu) - rovněž druhý nejlepší, před ním je jen Jared Rosholt (0,99). Rozdílový poměr má tedy Overeem +3,47 úderu za minutu, čímž je opět druhý v UFC i v těžké váze (za Velasquezem: +4,52) Roy Nelson má nyní v posledních pěti zápasech bilanci pouze 1-4. V UFC zápasech které trvaly víc než jedno kolo má bilanci 1-7. Zkrátka buď tam ta pravá v prvním kole padne, nebo Nelson prohrává. Nelsonova přesnost byla pouze 29% a trefil Overeema dohromady 23 zásahy. I tak z toho ale vytěžil jeden knockdown. Nelson ale strašlivě vydrží. V UFC kariéře schytal už 617 zásahů a drží tak nelichotivý rekord těžké váhy (živý boxovací pytel) - do hlavy jich přitom bylo 413. Špatně se tedy ukončuje: Šest ze sedmi porážek v UFC má na body (rovněž rekord váhovky) a v kariéře byl z jedenácti porážek jen dvakrát ukončen před limitem. Henry Cejudo první čtyři zápasy v kariéře vyhrál před limitem, nyní čtyři za sebou vyhrál na body. Proti Cariasovi uspěl šesti porazi ze sedmi pokusů a sedmkrát mu také přešel guard. Na zásahy to Cejudo měl 111/162, Cariaso 41/9. Na podstatné zásahy byl Cejudo napřed 50-22. Cariaso má nyní bilanci v muší váze 4-4 (UFC celkem 7:5). Tři z pěti porážek má na body. Ross Pearson má nyní od návratu do lehké váhy UFC bilanci 4-2 s jedním No Contestem. Všechny výhry KO. Ve všech devíti UFC výhrách Pearson přestřílel své soupeře. Pearson patří mezi nejnebezpečnější KO mašiny lehké váhy: V lehké váze má už pět KO a tím se dotáhl na třetí příčku historických tabulek (s Edwardsem a Barbozou). Víc jich má jen B.J. Penn (6) a Melvin Guillard (7). Sam Stout utrpěl druhé KO v řadě - poté co během své desetileté kariéry nikdy KO/TKO neprohrál. Stout už má v kleci odbojovány téměř čtyři hodiny, přesněji 3:57:28 a je tak v délce pobytu v kleci mezi aktivními bojovníky osmý. Šest a půl minuty v kleci s Pearsonem mu zmožnilo přeskočit Machidu a Koschecka, před ním je teď Rashad Evans s 4:00:55 Elias Theodorou má v UFC ze tří výher dvě stopky (obě KO) a své tři soupeře zatím přestřílel o 110 podstatných úderů. S Narvaezem to bylo 39-16. Narvaez má obě porážky v kariéře KO a boduje prakticky výhradně v Texasu. Z devíti MMA zápasů jich osm absolvoval právě v Texasu - a tohle bylo poprvé, co na domácí půdě prohrál. Beneil Dairush má osm z deseti výher v kariéře před časovým limitem. V UFC má tři ze čtyř výher submisí. Cruickshank se nechal Dariushem překopat a zkoušel štěstí na zemi. Neuspěl ale ani jedním z pěti porazů a když už se na zem šlo, odškrtil ho Dariush, černý BJJ pásek RNC. Sergio Pettis neuspěl ve svém debutu v UFC muší váze - a byl poprvé v kariéře knockoutován.