Lukáš "Chirurg" Konečný

Jmenuji se Lukáš Konečný, narodil jsem se 19.7.1978 v Brně. Moje mamka Lenka je učitelkou a táta Milan je státní zaměstnanec a ve svých 44 letech byl ještě aktivní profisportovec. Mám sestru Lenku, která hraje skvěle volejbal a snad z ní jednou něco bude. V mých osmi letech jsme se přestěhovali do Ústí nad Labem, jelikož zde měl můj otec lepší možnosti pro sportovní kariéru a v té době jsem hned začal chodit na trénink boxu. Od 5 třídy základky jsem začal chodit do sportovní fotbalové třídy, ale jelikož mi to nikdy nešlo tak jsem se stále věnoval boxu a od svých 12 let jsem trénoval již pouze box. Vystudoval jsem gymnázium a 3x jsem zkoušel vysokou školu, 2x PF a jednou FTVS, ale moje lenost mi zabránila školy dokončit. Jsem rodinný typ, takže 3.6.2000 jsem se oženil s Jarkou a 12.5.2003 se nám narodila dcera Andulka. A aby toho nebylo málo tak jsme se podarovali 25.12.2006 dvojčátkama Jaromírou a Barborkou. Amatérská kariéra První svůj zápas jsem absolvoval někdy kolem mého 14 roku a byla to remíza. Celková moje bilance je asi přes 230 zápasů a prohraných něco málo přes 30 (kdo si to má pamatovat). Byl jsem 4x mistr republiky v juniorech a 5x v seniorech. Jen jednou a to poprvé jsem skončil druhý na mistrovství repibliky seniorů (bylo mi 17, tedy ještě junior) a to když jsem prohrál s Jaroslavem Konečným, který poté jel na Olympiádu do Atlanty. Vyhrál jsem mnoho zahraničních turnajů včetně Grand Prix města Ústí n/L., ale nejvíce si asi vážím druhého místa na věhlasném turnaji Cordoba Cardin na Kubě. Tam jsem ve finále nezaslouženě prohrál s domácím borcem 3:4 na body. V juniorech jsem byl druhý na mistrovství Evropy v Siofoku (Maďarsko) v roce 1995 a rok poté jsem na juniorském MS v Havaně nezaslouženě prohrál s německým Meyerem a skončil jsem šestý. Na MS seniorů v roce 1997 v Budapešti jsem obsadil bronzovou pozici a stejný výsledek jsem si zopakoval na MS v Texasu roku 1999. Vždy jsem prohrál s pozdějším mistrem světa na body. Završení mé amatérské kariéry byla Olympiáda v Sydney roku 2000. Sice jsem prohrál hned první zápas, ale Olympiáda byla pro mě krásná zkušenost a jsem za ni vděčný. Poté jsem si uvědomil, že tempo zápasů a tréninků je příliš vysoké a i z finančních důvodů jsem odešel do profi. Profesionální kariéra Smlouvu jsem podepsal 1.5.2001 do německé stáje SES (Sport Events Steinforth), jelikož u nás nebyla taková stáj, která by mě dokázala prosadit ve světě. Velmi často se teď musím zdržovat na trénincích v Magdeburgu, ale stále trávím většinu času doma v Ústí. Profidebut se mi velmi povedl, jelikož jsem asi po 17 sekundách tvrdě knokautoval soupeře. Od té doby je to stále těžší a těžší. Na konci dubna roku 2009 boxoval Lukáš o titul mistra světa organizace WBO proti šampiónovi Sergeji Dzinzirugovi z Ukrajiny. Utkání proběhl v Drážďanech. Lukáš prohrál zápas po 12 kolové bitvě 113: 115, 114: 114, 110:118. Lukášův tým stejně jako spousta diváků v hale a fanoušků u televizních obrazovek s verdiktem rozhodčích silně nesouhlasil. Zvažoval dokonce podání oficiálního protestu. Lukáš musel po prohraném titulovém zápase začít od znovu, rozhodl se přestoupit do vyšší váhy, kde debutoval vítězstvím. Vyhrál i druhý zápas. Pak přišla nabídka na zápas o titul EU v Lukášově původní - lehké střední váze. Lukáš se tedy vrátil do nižší váhy a titul vyhrál nad Francouzem Jimmym Colasem. V roce 2010 k němu přidal i titul mistra Evropy, který má ještě větší váhu. Získal jej výhrou nad Angličanem Matthewem Hallem, kterého porazil na jeho domácí půdě KO v 6. kole. Titul následně 2x úspěně obhájil a následně se stal přímým vyzyvatelem mistrem světa WBO a tak se v září roku 2011 znovu postaví tváří tvář v odvetě Sergeji Dzinzirugovi. Doposud jsem byl držitelem titulů: mezinárodní mistr ČR mezinárodní mistr Německa interkontinentální mistr NBA mistr EU interkontinentální mistr WBO interkontinentální mistr IBF mistr Evropy Zájmy a koníčky No tak to je jednoduchý, hlavně sport, ale poslední dobou mě zbývá čas jen na bowling (osobák 256), jinak si rád zahraju paintbaal, squash a všechny klasiky jako fotbal, tenis a podobně, rád si i zalyžuju a zaběžkuju. Jen neumím a přímo nenávidím basketbal a neumím bruslit. Mám rád hory a to hlavně v létě a máme psa beagla - Vincent, no a s tím musí být pořád někdo venku.