Když jsou i Kličkové prckové aneb Nejvyšší boxeři historie!

PRAHA – Jméno „Toho největšího" v historii boxu znají všichni, pozice Muhammada Aliho je nezpochybnitelná. Ale kdo je skutečně tím největším, co se fyzických parametrů týče? To vám prozradí následující řádky.

Tento týden vám nabídneme nejvyšší boxery historie, kteří narostli alespoň do výšky sedmi stop – 213 centimetrů! Příští týden pak přineseme seznam nejtěžších bijců historie, kteří vážili více jak 300 liber (136 kg)!

236 centimetrů - Gogea MITU (Rumunsko, 1914-1936): Obr z Marsani, jak se tomuto Rumunovi přezdívalo, odboxoval v ringu třináct soubojů, jenže pět jich skončilo verdiktem „bez výsledku". Oficiálně má statistiku 2 výhry, 1 remíza, 1 porážka, neoficiálně pak 8 výher (vše před limitem), dvě remízy a jednu porážku.

Více nestihl, jelikož v pouhých jednadvaceti letech zemřel na tuberkulózu. Přesto se do dějin boxu zapsal jako nejvyšší boxer historie. Dle dobových podkladů měl měřit 242, dle nejnovějších technologií se dospělo k výšce 236 centimetrů. Jeho váha se pohybovala okolo 180 kilogramů.

Podle záznamů měl k obědu kilo chleba, 25 vajec, kilo smaženého kuřete, kilo sladkostí, dva litry mléka, litr a půl vína.

224 centimetrů - John RANKIN (USA, 1941- ): Američan s příznačnou přezdívkou "Big" má za sebou pouhý jeden boxerský duel. V domovském New Orleans zvítězil v roce 1967 na body po čtyřech kolech nad Williem Leem.

218 centimetrů- Jim CULLY (Irsko, ???): Irský obr z Tipperary je možná nejslabším z obrů v našem seznamu. Na kontě má tři zápasy, všechny skončily před limitem, ovšem dvakrát se skácel k zemi právě Cully. S ohledem na jeho výšku i váha 125 kilo to mohly být hodně nebezpečné pády pro všechny přítomné.

218 centimetrů - Ewart POTGIETER (Jihoafrická republika, 1932-1997): Jihoafričan s monstrózním rozpětím paží 239 centimetrů a přezdívkou „Ed" v letech 1954-1957 bojoval ve 14 zápasech a jedenáctkrát dokázal zvítězit, vždy před limitem, padl dvakrát, jednou remizoval. Jeho soupeři však byli pouzí journeymani až na dvě výjimky – Kanaďana Jamese J. Parkera, se kterým remizoval, a Američana Johna Holmana, jenž se může pyšnit sklalpem Ezzarda Charlese.

216 centimetrů - Carl CHANCELLOR (USA, 1964- ): Texasan, který do žebříčku BoxRec.com nezapsal za dvanáct zápasů ani bod (4-2-6), budil hrůzu nejen svou výškou ale i úctyhodnou vahou 200 kilogramů. Ne nadarmo si nechával říkat „Zatmění těžké váhy"!

216 centimetrů - Julius LONG (USA, 1977- ): Nejvyšší aktivní boxer. K ohromující výšce disponuje i obrovitým rozpětím paží - 229cm. V ringu stál proti známým jménům. Wach, Banks, Solis, Peter, Johnson, Ustinov. Ti všichni dokázali Longa porazit, Ustinov s Peterem jej knockoutovali už v prvním kole.

Jeho současná bilance zní 15 výher – 17 porážek. V posledních zápasech už ale Long na kariéru podle všeho rezignoval a nastupoval s vahou okolo 140 kilogramů, přičemž ještě před pěti lety vážil jen 116 kg.

216 centimetrů - Tom PAYNE (USA, 1950- ): Bývalý hráč NBA, který měl problémy se zákonem odboxoval celkem čtyři duely a až na ten první byly všechny hodně rychlé – skončily totiž k.o. v prvních kolech. Payne dvakrát před limitem vyhrát, dvakrát prohrál.

213 centimetrů – Nikolaj VALUJEV (Rusko, 1973- ): „Ruský obr" či „Sibiřský medvěd" je jednoznačně nejlepších gigantem v našem seznamu a patří mu titul nejvyššího a nejtěžšího boxerského šampióna všech dob, když pás WBA získal hned dvakrát. Z 52 zápasů prohrál jen dvakrát – s Uzbekem Čagajevem a Britem Hayem.

213 centimetrů - Marcellus BROWN (USA, 1968- ): Těžko říct, co jeho přezdívka „Více než dobyvatel" měla značit, pravdou je, že ač má pozitivní rekord (26-1-17), díru do světa neudělal. Mezi jeho přemožitele se řadí ex-mistři světa Tommy Morrison či Lamon Brewster.

213 centimetrů - Luis Alberto GONZALEZ (Kolumbie, ???): Téměř stočtyřicetikilový obr má za sebou v letech 1985 až 1986 šest duelů, všechny vítězné, z toho čtyři před limitem. Pět z nich ale odboxoval doma v Kolumbii, až poslední šestý pak v Miami na Floridě.

213 centimetrů - Gil ANDERSON (USA, ???): Boxoval pouze dvakrát, vždy vítězně, vždy vyhrál před limitem a vždy ve svém rodném Richmondu. Psal se rok 1954.