Joe Frazier - napůl slepý šampión

Joe Frazier

Celé jméno: Joseph William Frazier

Narozen: 12. ledna 1944 v Beaufortu (USA)

Tělesné parametry: 182 cm a 105 kg

Největší úspěchy: zlatý na OH 1964 a profesionálním mistrem světa těžké váhy byl v letech 1968-1970

Bilance v profiringu: 32 výher, 4 porážky, 1 remíza

Statistika: vyhrál 73 % svých zápasů k. o. (Foreman 84 %, Ali 60%),

Zajímavost: jeho způsob přípravy (boxování do mraženého masa na jatkách a běhání do schodů) použil Sylvester Stallone ve filmu Rocky

„Kašlu vám na to, co se píše. Dřív všichni tvrdili, že země je placatá. Tak proč věříte, že mě Ali porazil?! Nikdy mě neporazil,“ křičí do světa Joe Frazier, pětašedesátiletá legenda světového boxu. Šampion a bijec, kterého paradoxně nejvíc proslavila porážka od Muhammada Aliho ve vedru filipínské Manily v roce 1975. „Thriller in Manila“, pod tím jménem jejich vzájemný třetí zápas z října 1975 proslul. „Nikdy jsem nebyl blíž smrti,“ prohlásil Ali, který na Filipínách vyhrál technickým k. o., protože Frazierův kouč svého svěřence nepustil do posledního, 15. kola. Traduje se, že s trenérem Frazier pak už nikdy nepromluvil. „Ali byl na sračky,“ říká muž, který svoji minulost dokáže brát s humorem, i černým. Občas ale dá najevo, jak moc mu vadí, že byl vždy jen tím druhým. Že Ali byl a je považován za největšího boxera historie. Odmítá, že by ho v Manile Ali dostal a nečekaně prozrazuje, že byl od mládí napůl slepý. „Ve čtrnáctém kole mi napuchlo pravé oko. Nic jsem neviděl, protože na levé jsem byl od nehody při tréninku slepý,“ přiznává Frazier. „Proto mě Eddy Futch nepustil do patnáctého kola.“

V roce 1964 vletěl Frazierovi do oka úlomek kovu z úchytu boxovacího pytle. „Věděl to trenér a doktoři, se kterými jsem kamarádil. Naučili mě, jak švindlovat při prohlídkách, já se naučil nazpaměť, kde je jaké písmenko na té tabuli u očaře, jinak bych nedostal licenci,“ vzpomíná. Tohle nečekané odhalení a jiné vzpomínky na krutou bitvu v Manile nedávno natočil britský kanál Channel Four. „Trvalo nám osm měsíců, než jsme ho zlomili, aby se poprvé v životě podíval na záznam,“ prozrazují tvůrci. „Frazier je klasický americký hrdina, kterému jeho okolí zůstalo něco dlužno. Občas je na Aliho naštvaný, ale jinak je mu úplně fuk, co si o něm kdo myslí.“

Frazier vyhrál zlato na olympiádě v roce 1964 v Tokiu. „Medaili jsem rozřezal a rozdělil mezi svých jedenáct dětí. Až umřu, slepí ji a dají mi ji do hrobu,“ tvrdí. Profesionální titul pak Frazier získal v roce 1968. Vládl v době, kdy šampion Muhammad Ali nesměl tři roky do ringu, protože odmítl bojovat ve Vietnamu. „Hele, já nejsem na světě kvůli Alimu,“ opakuje Frazier, který ovšem intervenoval u prezidenta Richarda Nixona, aby Ali dostal zpět licenci. „Joe, když mu ji vrátím, sundáš ho?“ vzpomíná Frazier na slova prvního muže. „Jo, žádný strachy, povídám. Nixon dodržel slovo a já taky.“

V roce 1970 v Madison Square Garden byl Frazier na vrcholu sil a v „zápase století“ porazil o dva roky staršího Aliho, když mu sázel jeden ze svých pověstných levých háků za druhým. „Panebože, kolik já mu během těch 44 kol, co jsme spolu v kariéře celkem odboxovali, nasázel ran,“ říká dnes Frazier. A že to podle něj byly pořádné rány. „Jak to, že je pořád na nohou? říkal jsem si. Sakra, co to bere, že to s ním ani nehne?!“ ptal se sám sebe.

Frazier a Ali se utkali třikrát. Poprvé v roce 1970 vyhrál Frazier. Tři roky nato na stejném místě získal Ali zápas, v němž o nic nešlo. Když se do sebe pustili potřetí, prošli si v Manile peklem, na jehož konci byl šťastnější Ali. To, že dnes Ali trpí Parkinsonovou nemocí, je prý jedním z důsledků ran, které během kariéry schytal. „Parkinsona nemá. Chytil ode mě levohákinsona,“ prohodí cukrovkář Frazier naladěný do černého humoru. Legenda praví, že levou ruku měl silnější, protože už od dětství tahal s otcem pluh. Byli chudí a neměli na tažný dobytek, natož na traktor. „On pluh tahal pravou rukou, o část levé ruky přišel v bitce kvůli nějaké ženě,“ vzpomíná na otcův handicap Frazier. „Já ho tahal levačkou.“

Ali během jejich rivality v ringu počastoval Fraziera mnoha výrazy. „Říkal mi Gorila. Smál se, že jsem tupej a nevzdělanej buran. Že jsem hnusnej. Viděli jste plakát na Manilu? Podívejte se, jak mě tam nakreslili a pak se podívejte na plakát k filmu Planeta opic,“ dodává Frazier. Oba konkurenti se nakonec, aniž by to chtěli, dostali na odlišné póly politického spektra. Frazier měl blízko k reverendovi Martinu Lutheru Kingovi, zatímco Ali byl spojovaný s radikálním hnutím Nation of Islam a s Malcolmem X.

„To mu dovolilo, aby o mně tvrdil, že jsem bílý boxer s černou kůží, že boxuju pro bílé,“ vzpomíná Frazier. Jaký je jeho vztah k nemocnému Alimu dnes? „Mám ho rád,“ říká muž, který před pár lety, když Ali zapaloval olympijský oheň v Atlantě, otevřeně prohlásil, že být na místě, tak do toho ohně Aliho strčí… Kariéru končil Frazier nadvakrát. Napřed odešel v roce 1976, když prohrál s dalším slavným šampionem, Georgem Foremanem. V roce 1981 se do ringu vrátil, ale po jediném souboji definitivně skončil. Snažil se vést boxerskou školu ve Filadelfii, ale kvůli vysokým nákladům ji musel nabídnout k prodeji. Teď si vydělává přednáškami, účastí na slavnostních a podpisových akcích.

Jeho slavná slova: V začátku kariéry mi nevadilo, že jsem neviděl na jedno oko. Každýho soupeře jsem z ringu vymlátil během tří kol. Asi dojdu za Obamou, aby udělal v těžké váze pořádek. Za mých časů bylo jasné, jestli jsem šampion já, Ali, nebo George Foreman. A dneska? Šampiona má pomalu každá ulice. Já nemám Alimu co odpouštět. To musí Bůh. Já s Alim nikdy problém neměl, věděl jsem, jak mu nakopat zadek. Podívejte se na mě. A podívejte se na roztřeseného Aliho, Bůh mu žehnej. Tak mi teda řekněte, kdo ty naše tři zápasy vyhrál?!

Bylo o něm řečeno:

„Ve Filadelfii se zrodila americká nezávislost, ale největší turistickou atrakcí je socha Rockyho Balboy u schodu k Muzeu umění. A co je na tom nejhorší? Ta socha není poctou filmové postavě. Ta socha je symbol toho, jak Sylvester Stallone vykradl život Josepha Williama Fraziera a použil ho ve filmu Rocky. Frazier pracoval na jatkách a bušil do masa na hácích, Frazier nabíral fyzičku běháním do schodů. Každý dnes zná Muhammada Aliho, ale jen pár lidí ví, kdo byl a je Joe Frazier. Když poznáte životní příběh Fraziera, už nikdy se nebudete dívat na ‚Největšího‘, jak si Ali nechal říkat, stejnýma očima.“