Jiří Apeltauer - Ještě vstoupím do ringu jako bojovník

JIŘÍ APELTAUER

Přezdívka : Aplík Narozen : 18.7. 1973 Váha : 77 kg Výška : 179 cm Disciplíny : MUAY THAI Zápasů profi: 44 – 33 výher Úspěchy : • Muay Thai : Mistr světa WKA 2002 - Itálie • 3.místo King Cup IAMTF 2004 - Bangkok • Kickbox : 1.místo na Asijských hrách IKBF 2000-Manila • 2.místo na MS WKA 1999 - Bejrůt • 2x mistr ČR WKA 1998, 1999

Jirku Apeltauera asi nebudu muset mnoha z našich čtenářů (především těm dříve narozeným) nějak blíže přibližovat. Je to bojovník, co se objevuje v thaiboxovém ringu již téměř 15 let, a ještě stále nehodlá pověsit rukavice na hřebík a ve svých 37mi letech je pořád schopen prohánět po ringu i o dekádu mladší soupeře. Ti mladší z nás ho budou znát především jako skvělého rozhodčího, který s pevnou rukou soudcuje jejich zápasy. Přišlo mi trochu smutné, že o Jirkovi se nikde moc nepíše a přitom je to jeden z mála bojovníků, kteří se zapsali nesmazatelnou stopou, do dějin českého Muay Thai a i proto Vám přinášíme tento rozhovor.

Ahoj, jak by si se našim čtenářům představil? Jako normální chlap, který si vybral jako svou sportovní cestu, cestu Muay Thai....

Klasická otázka na začátek - kdy a jak si se dostal k bojovým sportům? Od mala jsem hrál fotbal, asi jako každý vesnický kluk. K tomu ping pong, tenis, lyžoval jsem. Samozřejmě jako většina kluků v té době jsem sledoval filmy s Van Dammem, kung fu filmy, Rockyho a chtěl umět bojovat jako oni. A jelikož v té době moc na výběr nebylo, zkusil jsem karate. No a od 16 let jsem ve spárech bojových sportů.... Časem se tu objevil thaibox, já ho přišel vyzkoušet do začínajícího KTSO Praha JV. A už mě to nepustilo.

Poslední zápas si měl, pokud se nepletu s Adamem Chajkinem, který se pro tebe moc dobře nevyvíjel (Jirka prohrál TKO v prvním kole). Máš v plánu postavit se ještě do ringu jako zápasník? Do ringu bych samozřejmě rád ještě jako fighter vstoupil. I když si samozřejmě uvědomuji, že čas zastavit nejde, ale jak říkají v Thajsku, nejde o to kolik ti je, ale jestli bojuješ, nebo ne.... A já tu chuť pořád mám.... (usmívá se) takže do ringu jako bojovník ještě vstoupím.

Na který tvůj ringový úspěch si nejvíce hrdý? Možná to bude znít divně, protože nepůjde o žádný konkrétní zápas, ale za svůj největší ringový úspěch považuji zápasy v pražské Lucerně. Ty zápasy, kdy lidé čekali a těšili se na to, až vlezu do ringu.... Kdy nadšením aplaudovala celá lucerna. Ano, na tyto zápasy jsem hrdý!

A nestýká se ti, nebojím se říct, po legendárních turnajích v Lucerně? Jak na to období vzpomínáš? Hodně mi chybí. A jak jsem uvedl již výše, Lucerny byly pro mě nejvíc... Takové mé pražské Lumpinee (směje se) přes odříkání a diety v době vánoc a svátků, na ně mám jen ty nejlepší vzpomínky a jsem rád za to, že jsem byl součástí Muay Thai Luceren ....

Máš nějaký zápas na který hrozně rád vzpomínáš? Těch zápasů je spoustu a jmenovat jeden by bylo hrozně těžké a nejmenovat soupeře, proti kterým jsem v nich stál, by mi přišlo neuctivé. Ale hrozně rád vzpomínám na zápasy proti thajským soupeřům.

A naopak nějaký, na který by si nejraději zapomněl? Nechci zapomenout na žádný zápas. Ani na ty , které pro mě neskončili dobře. I to patří k Muay Thai. Každá prohra mě mrzí, je nepříjemná, natož v bojových sportech a nikdo nechce odcházet poražen, ani já ne. Ale beru to tak, že jsem jen nevyhrál, že si vyhrát zasloužil soupeř..... Nic víc, nic míň.

Kdyby jsi měl vybrat tři nejlepší a nejtěžší bojovníky - soupeře v tvé váze, které si během své kariéry potkal, kdo by to byl? Opět je to hrozně těžké, protože jsem bojoval se svou vahou i se soupeři o pár vah těžšími. Ale zůstanu ve své váze a zůstanu u bojovníků československých a projdu svou celou kariéru. Určitě mezi ně musí patřit Vlado Moravčík, který patří v současné době mezi absolutní top fightery. Dále David Onufer, který také vybojoval spoustu velkých fightů. A ze starší doby Karel Šroubek, který patřil ještě do staré školy Hanumanu.....

Sleduješ dění na “světové scéně”, bojovníky k-1, k-1 max, thajské bojovníky? Pokud ano, kdo se ti libí? O mě je známo, že jsem absolutním milovníkem klasického Muay Thai, takže nejraději samozřejmě sleduji thajské bojovníky a bojovníky , kteří praktikují thajský styl. Co se týče k-1, určitě musím jmenovat Alexeje Ignashova, dále Badr Hariho, když pomineme jeho zkraty. V K-1 Max je to samozřejmě Buakaw, Artur Kyshenko, Masato je vynikající. A celkově v první řadě Yodsenklaie, kterého já osobně považuji za n.1 figtera na světě. A moc rád mám John "Wayne" Parra a thajského Sakmongkola, se kterým jsem měl možnost se potkat osobně. Takže vlastně všichni vyznavači Muay Thai ...

Jak vnímáš posun trendu od klasického Muay Thai k disciplínám K-1 a v současné době MMA? Je to asi logický posun, protože K-1 je bližší Evropě a zápasy mma jsou svými pravidly určitě pro veřejnost atraktivní. Navíc sám chápu, že pro spoustu laických diváků nemusí být ty pravé zápasy Muay Thai, kdy hodně práce probíhá v klinčích, zajímavé.

Zkoušel si někdy trénovat mma? MMA jsem nikdy nezkoušel, i když práce na zemi, páky, škrcení, se mi líbí, ale zůstal jsem věrný Muay Thai.

V čechách téměř vymizelo zápasení s lokty, nechybí ti to, nebo si nikdy nebyl příznivec plných pravidel? Mě osobně to chybí a jsem jsem příznivcem plných pravidel. Mám prostě rád Muay Thai v plné kráse....

Pokud si dobře pamatuju, tak si za celou svou thaiboxovou kariéru nezměnil gym a stále trénuješ u Honzi Vávry v KTSO Praha, je to tak? Je to přesně tak. Honza Vávra je takový můj Muay Thai otec a KTSO má Muay Thai rodina..... Určitě to se mnou x krát neměl lehké, ale on byl od doby, kdy mezi námi vznikl určitý vztah tím, s kým jsem byl ochoten jít proti komukoliv a nezáleželo by na jméně ....

Působíš také jako trenér, nechceš nám trochu přiblížit tvůj klub a lidi, co v něm trénují? Nejprve to musím uvést na pravou míru. Nemám přímo svůj klub, ale vedu tréninky Muay Thai v R.A.P. Factory fitness. Na tréninky může přijít kdokoliv chce, není tam klubová příslušnost. Ale za první rok, co tam působím, se utvořil okruh lidí, kteří chodí pravidelně, trénují naplno, poctivě a se zápalením. A nebojím se říct, že je mezi nimi opravdu pár talentovaných jedinců... Třeba časem i oni vstoupí do ringu do svých zápasů.

Pokud by jsi mohl vybrat jednoho jedinýho bojovníka (jakéhokoliv), kterého bys chtěl dát svým svěřencům za vzor, kdo by to byl? Tak to je moc těžká otázka?! Mám rád thajské bojovníky,ale napadá mě Ramon Dekkers. Vybojoval velké bitvy, at už v Evropě, tak v Thajsku. Za vzor ho uvedu proto, že i přesto, že v thajsku prohrál hodně zápasů, vždy dokázal bojovat srdcem, nikdy neustoupit, nikdy nic nevzdat.... Proto si zaslouží ten největší respekt a úctu....

A stejně tak působíš jako fotbalový trenér, není to trochu protiklad, přeci jenom fotbal je od boxování hodně daleko? Máš pravdu, je to hodně odlišné a sám osobně fotbalisty moc nemusím.... Ale jako trenér působím u malých špuntů a provázím je od jejich počátků, kdy jim bylo pět let až do teď, kdy jim je devět. Musím říct, že je to úžasná práce, jak je na nich vidět, jak se vyvíjejí jako sportovci i jako osobnosti a mě těší, že na tom mám trochu podíl. I když někdy je to velká dřina (směje se) pravda, jako thaiboxer na ně trochu přenáším Muay Thai mentality, ale mám pocit, že jim to určitě nebude na škodu. A v zimní přípravě absolvují i Muay Thai tréninky a nesmírně je to baví....

Tvůj syn, nemýlím-li se, je také úspěšný fotbalista? Syn Samuel je fotbalista a patří mezi mé svěřence. Jestli je úspěšný fotbalista? Na takové hodnocení je moc brzo, ale je sportovec, který se svému sportu věnuje 4x týdně od svých pěti let..... Ano, v tomto je úspěšný. Ukažte mi dospělého, který sportu věnuje takový čas - moc jich nebude.

Sledoval si tedy mistrovstí světa ve fotbalu, komu doma se synem fandíte? Sledoval jsem ho jen okrajově, moc mi to nedovoloval čas. Až závěrečné zápasy jsem sledoval. Se synem samozřejmě fandíme týmům, kde hrají jeho oblíbenci. A kdo z malých kluků nemá rád Messiho, Ronalda, Rooneyho? Takže týmům s těmito hráči...

Jseš jeden z mála “aktivních” thaiboxerů, co zažil všechny éry českého thajského boxu, od jeho vzestupu až po útlum a po znovuvzkříšení v posledních letech, jak to vnímáš a vidíš teď po tolika letech? Vzestup byl úžasný, bylo tu něco nového, byli tu nadšenci, kteří to začali brát vážně, věnovali tomu své prostředky a své úsilí. At už za jejich snahou dělat v česku thaibox bylo cokoliv, od obchodu až po své zviditelnění, nelze jim upřít to, že díky nim vzešli borci jako jsou Žák, Hakim, Spejbl, Kurka, Lončák, Honza Sláma apod.. Jako padá vše a vše má svou životnost, tak i české Muay Thai upadlo. Ale v současné době je vidět , že se české Muay Thai hodně posouvá dopředu a to hlavně díky lidem, kteří v době útlumu stále pracovali a dokázali vytrvat ve své práci. Držím českému thaiboxingu palce...

Co říkáš na zvolení Petra Otticha (šéf WFCA Czech a organizátor Twins Cupu)do čela CMTA (první česká Muay Thai asociacie)? Za sebe říkám, že je to dobrá volba. Protože on je ten, který v současné době pozvedá české Muay Thai. Samozřejmě až čas ukáže, jak se mu v nové funkci povede. Ale jelikož se známe osobně a vím, že je pro věc zapálený a hlavně schopný manažer, věřím že práci, do které se pustil, dovede do zdárného konce. Ze kterého bude těžit nová nastupující generace.

V současné době, tě můžeme vidět stále uvnitř ringu, ale tentokráte jako rozhodčího, jak si se k tomu dostal, naplňuje tě to? K rozhodování jsem se dostal ještě za éry CMTF (druhá již neexistující thaiboxová asociace), kdy jsem byl osloven jako bojovník, který by mohl mít cit pro rozhodování zápasů.... Jestli mám pro rozhodování cit musí psoudit jiní (usmívá se) . Přiznám se, nejraději bych působil jako ringový rozhodčí, to mě opravdu naplnuje.... Bodování méně, ale i to patří k rozhodcovské činnosti.

Vím, že si nám kdysi vyprávěl několik zajímavých vtipných scének, které se ti stali během rozhodování v ringu, nechceš se o nějakou s námi podělit? Známá je historka s amaterské ligy (Twins Cupu), kdy jeden bojovník stále vyplivával chránič a já mu ho opakovaně stále nandaval a naposledy s tím, že příště mu už strhnu bod. Jenže se už blížil konec zápasu a já nechtěl ovlintit zápas stržením bodu, když jsem opět viděl na zemi chránič. Tak jsem ho chtěl rychle dát do pusy tomu co ho plival stále a k mému překvapení ho měl a já mu tam cpal druhý. Aby to nebylo málo, ještě jsem ho šel opláchnout do druhého rohu... Úsměvná historka ...

A poslední historka? Jsem známý svým aktivním řízením zápasu, skákáním mezi bojovníky, aby nedošlo k úderům po stopu. A při jednom zápase se mi povedlo knockoutovat při takovém skoku mezi soupeře, jednoho z nich ramenem. Musel jsem mu dát čas na vzpamatování. Byl lepší a já málem tímto zápas ovlivnil.... Nakonec přece jen vyhrál.

Je nějaký zápas na který si pamatuješ, který byl pro tebe jako rozhodčího absolutně nějtěžší? Každý zápas je těžký, snažím se být stále soustředěný, aby nedošlo k nějakému zbytečnému zranění mým pochybením... To je pro mě těžké, to je pro mě absolutně nejtěžší.

Máš nějaké motto, kterého se držíš? Můžete vyhrávat, ale pokud si nezachováte pokoru, lidé si vás stejně vážit nebudou. Zachovejte si jí a lidé si vás budou vážit i tehdy, až porážka jednou přijde.....

Řekl by si něco rád závěrem? Jsem rád, že jsem součástí české historie Muay Thai, že si mě snad pár lidí pamatuje jako bojovníka, že si pár lidí pamatuje mé zápasy a že jsem tu snad zanechal nějakou stopu.