Finále mistrovství ČR seniorů v boxu

Mikuláš v Prostějově naděloval nikoli pamlsky či ovoce, ale zlaté a stříbrné medaile. Prostějov se po organizační stránce vyrovnal s mistrovstvím báječně. Prostředí kulturního domu bylo výborné, občerstvení za lidové ceny, návštěva hojná a aktivní.

V muší váze do 49 kg nastoupil proti včerejšímu vítězi Standovi Bradáčovi Viktor Agateljan z Ústí, 16-letý boxer s 75 odboxovanými zápasy. Další z české boxerské špičky s kořeny v Arménii (Besaljan, Aperjan, Edo Chačaturjan, dříve Šachbazjan) Bartoše přeboxoval lepšími direkt a reflexy. Bartoš boxoval bojovně, aktivně, ale údery často mířil do krytu. Viktor měl lepší pohyb, mátl soupeře změnou gardů a více mu dovolil pouze ve 3. Kole, které Bartoš vyhrál. První dvě ale patřila Viktorovi a stal se českým šampionem.

V kategorii do 52 kg (nyní po změnách asi bantamka) proti sobě nastoupili Pavel Mozga a Daniel Freiherr. Dan boxoval stejně jako včera hodně nečistě, strhával soupeře přední rukou a já osobně bych ho za to diskvalifikoval. Na druhou stranu – ringový mu tento styl boje umožnil, takže těžko mu něco vyčítat. Pavel Mozga boxoval také jako včera – nervózně a přemotivovaně. V tomto ohledu je Freiherr více nad věcí, boxoval jinak volněji, s předsazenou rukou a dobře povoloval do kontrů. Mozga se nicméně stal obětí jeho způsobu boje, byl často upozorňován za „hlavu“, často ale nespravedlivě, protože byl prostě strháván. Navíc někdy se jednalo o čistý ducking (ponor), což je ostatně v českém ringu častý jev, že jsou boxeři napomínáni za „hlavu“, i když jdou krásně čistě do ponoru v kolenou. V tomto ohledu se Mozga stal nechtěnou obětí řízení zápasu. Ostatně – v drtivé většině případů má faul většinou jednoho původce – a tím byl zde Freiherr.

V kontextu zápasu ale Freiherr nakonec vyhrál zaslouženě, byl chytřejší, měl viditelnější a čistší zadní údery, uměl uhnout. Mozga šel spíše háky, ale nestačilo to. Celý zápas byl nečistý a i díky tomu po něm zůstává určitá pachuť.

Kategorie do 56 kg představila dva tanečníky a velmi technické boxery. V žilách obou, pokud se nepletu, koluje romská horká krev a z jejich boxerského projevu je to patrné. Občas připomínali spíše tanečníky. Olomoucký Pavel Polakovič ovšem zůstal jen u toho tance, kdežto Dušan Chromý muziku i pěkně tvrdil. Polakoviče přeboxoval rozdílem třídy. Byl přesnější, tvrdší, rychlejší a natrénovanější. Pavel byl nervózní, přepadával, Chromý ho školil, fingoval útoky, aby podniknul jiné – z úniků, z úhybů, z místa, ze zadní…. Ve 3. Kole byl Polakovič dokonce počítán po jednom z tvrdých křížů a prostějovský boxer Chromý vyhrál vysoko 13:1.

Lehká váha svedla proti sobě Patrika Velkého z Karviné a kroměřížského boxera v prostějovských službách Mirka Šerbana. Osobně jsem Šerbana favorizoval, ale nemyslel jsem si, že Velkého přejede tak snadno. Nedal mu šanci. Velký je velice rychlý boxer, ale Šerbanův soustředěný tlak, stupňované tempo, tvrdé háky a kontry mu vůbec nechutnaly. Velký je z těch, kteří mají rádi ruce dolů, ale to si nesmí dovolit u soupeře Šerbanových kvalit. Mirek sekal zadní direkt, zvedal, Velký postupně ztrácel síly a zaslouženě prohrál 9:3.

Lehkého Webera nehodlám příliš rozebírat, ač mne to svádí. Marek Bosý prohrál překvapivě s Karlem Nečesánkem, který tak po včerejším skalpu v podobě Zahradníka skolil dalšího favorita. Již včera jsem psal, že podle mne vyhrál Zahradník a dnes to platí dvojnásob, protože Bosý si díry našel a těch několik nezapočítaných zvedáků nakonec rozhodlo, zatímco Karlovi naskakovaly i údery, které šly do krytu…Nejspíše mne zase část publika obviní z klubismu, nicméně tento názor píšu již bez emocí. Výsledek 7:6 neodpovídá průběhu zápasu, stejně jako v semifinále. To není nic proti Nečesánkovi – naopak se mi nesmírně líbil. Je na něm navíc vidět velmi dobrá trenérská práce a boxoval rovnocenně s dvěma mnohem zkušenějšími boxery, takže to není zase taková náhoda. Přesto mám pocit, že mu bylo pomoženo, a hned dvakrát…Bosý měl své taktické chyby, tradičně si „dopřál“ svoje chvíle u provazů v krytu – ale opět – úder do krytu se neboduje! O výsledku by nemělo rozhodovat jméno, ale ani to, že nezkušený odboxuje sympaticky s velezkušeným – měly by rozhodovat bodovatelné údery!

Welter byl v podobě ústeckého derby. Chládek vyhrál, nic jiného nikdo ani nečekal. Na svých 19 let je nesmírně takticky vyspělý – vše, co mu Svoboda nabídl, bezezbytku využil. Trefil pěkné levé háky, pravé spodky i zadní direkty. Opět ukázal, že je fyzicky velmi dobře disponovaný a stal se mistrem. Svoboda zápas nepodělal, to ne – byl tradičně fyzicky nadupaný, nebál se, ale boxuje příliš strojově a bezmyšlenkovitě, což na soupeře jako Chládek či Král nestačí – proto je už podruhé jen stříbrný.

Střední váha nabídla opět střetnutí Vodárek versus Besaljan. Arménský showman s českým pasem předvedl se svým jihočeským rivalem tradiční variaci na téma „Vodárek jde dopředu jak beran a Besaljan kontruje“. Vardan je horší oproti Vodárkovi v jedné důležité věci – Vodárek je fyzicky připravený a bojovný, ale boxerský um byl nadělen Besaljanovi. Pokud se nenechá vlákat do tahanic u těla, tak ho vždy trestá kontry a levými háky či direkt a vyhrává. Tentokrát jasně 10:3Tak tomu bylo i dnes a další mistr ČR má arménský původ.Artakarq!

V polotěžké váze pokračovalo pohádkové tažení boxujícího ředitele Martina Borka z jihlavské líhně trenéra Pavla Fejta. Chlapík, který se teprve nedávno vymotal z oblastních kol, porazil i Mirka Stárka z Prahy. Tvrdý a fyzicky dobře disponovaný Stárek se ukázal statičtějším než Borek a ten si pro vítězství došel lepším pohybem, přesnými zadními a vyhrál 5:1. Až odstraní jisté spíše ještě začátečnické chyby (nastavování ramene a špatný odhad vzdálenosti), mohl by tuto váhu opanovat na delší dobu.

[…]